Pod vedením šéfdirigenta ŠFK Roberta Jindru sa v Košiciach predstavia dvaja úspešní sólisti. Sú to jeden z najuznávanejších českých fagotistov mladej generácie Jan Hudeček a prvý klarinetista Essenskej filharmónie Johannes Schittler. V sprievode orchestra Štátnej filharmónie Košice uvedú Straussove Duet-Concertino pre klarinet a fagot. V druhej časti večera odznie Symfónia č. 2 “Antar” Nikolaja Rimského-Korsakova.
K top podujatiam týždňa (pozri TU) patrí aj koncert s názvom STRAUSS – RIMSKIJ-KORSAKOV. Uskutoční sa vo štvrtok 16. júna o 19:00 hod. v Dome umenia. Štátna filharmónia Košice ho realizuje v spolupráci so Slovenskou akadémiou vied. ŠFK pozýva návštevníkov aj na predkoncertné stretnutie, ktoré prebehne v Malej sále o 18:00 hod. s Petrom Katinom. Lektor dramaturgie svojím rozprávaním zasvätí poslucháčov do programu koncertu a tiež vyspovedá účinkujúcich umelcov. Tentoraz to po boku šéfdirigenta Roberta Jindru bude Jan Hudeček a Johannes Schittler.
Tri otázky pre Jana Hudečka
Jan Hudeček sa venuje predovšetkým sólovej koncertnej činnosti a pravidelne nahráva pre Český rozhlas. Rád propaguje hudbu 20. storočia, najmä francúzskych autorov. Často uvádza aj nové fagotové koncerty súčasných českých autorov, napríklad v roku 2021 premiéroval jazzový koncert Lukáša Sommera spolu s orchestrom Štátnej filharmónie Košice, ktorý bol streamovaný v televízii aj na sociálnych sieťach.
Priblížite nám skladbu Duet-Concertino Richarda Straussa pre klarinet a fagot?
- Duet-Concertino je dílo z vrcholného období Richarda Strausse zajímavé svým původním pohádkovým námětem, kdy sám Strauss psal v korespondencích Hugo Burghauserovi (tehdejší první fagotista Vídeňské filharmonie, kterému je skladba věnována), že kompozice je o tančící princezně, jejíž tanec groteskním způsobem napodobuje medvěd. Princezna je jeho tancem nejprve znepokojena, ale jeho tanec se jí líbí natolik, že nakonec začne tančit s ním. Medvěd se proměňuje v prince a začne si namlouvat princeznu. Zamilují se a tančí šťastně až do smrti. Některé zdroje tvrdí, že Strauss od původního pohádkového námětu později upustil, avšak prvotní hudební nápady skladby tvořil v tomto duchu.
Akú úlohu hrajú v diele sólové nástroje fagot a klarinet?
- Kompozice je třívětá a svou orchestrací evokuje princip barokního concerta grossa. Klarinet a fagot doplňují sólové hlasy vystupující z jednotlivých sekcí smyčcových nástrojů obohacené harfou. Nástrojová stavba skladby je koncipována tak, že v první větě má primární úlohu klarinet, ve druhé větě, která se může zdát formálně neúplná, má hlavní úlohu fagot a ve třetí větě jsou si již oba nástroje rovnocenné. Straussovu hudební řeč lze charakterizovat jako postromantickou, v niž odmítá jakékoliv náznaky tehdejšího atonálního směřování.
Ako vnímate skladbu vy sám?
- Osobně vnímám skladbu jako poslední ryze klasickou kompozici pro svůj nástroj. Věřím, že si koncert společne s výborným klarinetistou Johannesem Schittlerem, šefdirigentem Robertem Jindrou a skvělými hudebníky ze ŠFK užijeme a předáme košickému publiku krásný hudební zážitek.
Abonentný koncert A cyklu s názvom STRAUSS – RIMSKIJ-KORSAKOV pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Jindru sa uskutoční vo štvrtok 16. júna o 19:00 v Dome umenia. ŠFK ponúka aj verejnú generálku o 10:00 a predkoncertné stretnutie o 18:00 v Malej sále Domu umenia.
Zdroj: ŠFK
Koláž: Silvia Mária Petrovits
Redakciu informovala a fotografie poskytla Lucia Radzová, PR manažérka ŠfK
